•
ROZBORY OD VÁS •
Viktor Dyk (1877-1931) – Krysař
Charakter doby
a literatury
- migrace obyvatel do měst
- rychlé životní tempo a růst sociálních problémů vytvářejí klima pesimismu a beznaděje
- rozvoj vědy a techniky
- stupňování národně politického zápasu s Vídní, radikalizace inteligence a dělníků
- vzrůst nacionalismu, anarchismu a antisemitismu
- nutnost boje v I.sv.v. proti tradičním přátelům (pod vedením R-U)
- říjen 1918 – vznik samostatného Československa
- vznik nových moderních proudů v literatuře
- boj o Rukopisy
Kniha – Krysař
literární směr/sloh dané knihy – Novoklasicistní novela
- novela - prozaický žánr kratšího nebo středního rozsahu podobně jako povídka
- liší se tím, že se soustřeďuje na jeden jednoduchý, ale poutavý a nápaditý příběh
- umělecký
směr v literatuře na přelomu
- odmítání naturalistické (kopírování) přírody
- lyrické prvky, kresba psychických stavů i popis prostředí
- podtrhuje intelekt, návrat k antickým tématům
literární druh a žánr
- novoklasicistní novela (novela je pro autora neobvyklá, většinou píše poezii)
- patrny prvky romantismu
- prvky novoklasicismu - v čase, stylu a postavách (jednoznačně formátované)
témata a motivy
- rozpor mezi skutečností a snem
- nedodržení slibu
- láska => zklamání => trest => pomsta celému městu
- osud rybáře Jörgena (nepochopen obyvateli, nemůže žít spořádaný život)
motiv kouzelné flétny, díky které má krysař nad obyvateli moc
motiv poutníka (Jörgen), který jde za konkrétním cílem
kompozice, čas, prostor
- chronologický postup v celém vyprávění
- gradace
zřetelná jen ke konci příběhu
- vztah dějových linií: Řetězový, návaznost událostí, spjaty s ústředním příběhem
- děj se odehrává v blíže neurčené době hanzovních měst
- neobjevuje se objektivní historický čas => je vnímán podle proměn hrdinova života
- děj se odehrává ve městě Hameln
hlavní postavy
– postavy osudově jednoznačně formované, tak jako v antickém dramatu, vykreslení psychologické motivace jednání postav je strohé
- charakteristika postav přímá i nepřímá
Krysař - tajemný samotář, osamělost spočívá v tom, že nikdy necítil žádný cit (Agnes to změní)
Agnes – mladá, krásná, prostá vesničanka
Sepp Jörgen - chudý rybář, kterému trvá den, než pochopí, co se okolo něho děje, vesničany opovrhován konšelé - nechtějí vyplatit krysaři mzdu, dokud krysař neprokáže svou totožnost
měšťané - lidé charakterově rozporní, ale čitelní
děj
Jednoho dne se ve vesnici Hammeln objeví krysař. Všichni ho považují za někoho méněcenného a srovnávají ho s místním rybářem Jörgenem, který není hloupý, ale jeho údělem je příliš pomalé přemýšlení. To co mu lidé řeknou jeden den, uvědomí si až druhý, a tak se tento rybář stává centrem výsměchu okolí. Krysařovi je jedno, za co ho lidé mají, až do té doby, dokud se nezamiluje do Agnes, vesničanky, která jej od jeho příchodu ve svém domku ubytovala. Ona jeho lásku opětuje. Náhle zjistí, že čeká nechtěné dítě s bývalým milencem. Mezi všemi tak nastává konflikt.
Krysař svůj úkol vyhubit všechny krysy ve vesnici splní díky své kouzelné píšťale, kterou dokáže lákat jakoukoliv živou bytost. Radním se to však nelíbí a chtějí mu dát méně peněz, protože si myslí, že je nabyl příliš snadno. On se brání tím, že je placen za práci a ne za způsob, kterým ji vykonal. Spor vyvrcholí hádkou ve vesnické hospodě U Žíznivého člověka, což nebývá zvykem, neboť všichni obyvatelé si obou radních nesmírně cení a mají je v úctě. Po této hádce a poté co zjistí, že Agnes čeká dítě svého milého Kristiána, rozhodne se město opustit. Než to však udělá, táhne ho něco zpět do hostince. Tam se setká s pomocníkem ďábla, který mu nabízí věčný život, když bude se svojí píšťalou škodit lidem. Krysař nabídku razantně odmítá a opouští vesnici.
Láska k Agnes je silnější než jeho vůle a přinutí ho vrátit se. Nikde ji nemůže najít, a když zjistí, že se ze žalu zabila skokem z vrchu Koppel a její matka se z toho zbláznila, rozhodne se celou vesnici pomocí své píšťaly odvést na okraj propasti hory Koppel. Učiní tak ne pro peníze, které mu měly být vyplaceny, ale ze zármutku ze zklamané lásky. Během tónů jeho písně se ve všech lidech probouzí dávno zapomenuté touhy, a proto ho následují k hoře Koppel, kde ukončí svůj život v propasti s nadějí, že se dle pověsti dostanou do Sedmihradské země, kde je všeho dostatek, pohoda a odpuštění. Krysař doufá, že se opět setká se svou láskou Agnes, jež byla jediná, která během jeho životního putováním v něm probudila city. Ve vesnici zůstane živ jen rybář Jörgen, který vše pochopí až následujícího dne a chce též ukončit svůj neveselý život plný pohany a výsměchu. Před tímto činem ho odvrátí kojenec, kterého nalezne opuštěného a hladového ve vesnici. Jörgen se vydá hledat matku, která by se o kojence postarala.
jazykový rozbor
Útvary jazyka: Ve vyprávění i v dialozích použitá jen spisovná čeština. Nespisovné formy jazyka se v díle nevyskytují. Nejsou zde použitá ani slova z cizích jazyků (výjimkou jsou pouze německá jména, neboť se příběh odehrává v hanzovním městě).
Stylové rozvrstvení slovní zásoby, pojmenování: Slova jak stylově neutrální, tak stylově zabarvená. Využití nepřímých pojmenování – personifikace („A vody míjejí a míjejí a šeptají důvěrná konejšivá slova bolesti truchlící tam na břehu.“) – a řečnických figur (řečnické otázky).
Souřadné spojování vět, opakování vět nebo slovních spojení ve vypjatých okamžicích a celková úsečnost- vyvolávají zvláštní atmosféru plnou náznaků a napětí. K interpretační bohatosti přispívají zdánlivě prosté symboly(píšťala, hora)
Textové prostředky: Styl vyprávěcí střídá styl popisný, charakterizační i úvahový (prostřednictvím hlavní postavy, krysaře). Dialogy, monology. Řeč postav je přímá.
Tematický
plán
Vnitřní výstavba děje:
Expozice – Krysařův příchod do hanzovního města, Hamelnu, jeho seznámení s městem a dívkou Agnes.
Kolize – Vyhnání krys, nezaplacení krysaři, chce si s městem vyrovnat účty, ale rozhodl se jej ušetřit kvůli lásce k Agnes.
Krize – Agnes řeší své problémy (vztahy ke svým milencům) sebevraždou.
Závěr – Krysař se rozhodne Agnes následovat, při tom hraje na svou píšťalu a strhává tak do svého průvodu všechny obyvatele města (kromě Jörgena a jednoho nemluvněte). Krysař a jeho následovatelé končí v propasti. Po této události nachází Jörgen jedno opuštěné dítě a začíná mu hledat matku, která by mu mohla dát napít.
Inspirace a zajímavosti
- sám autor se nechal inspirovat starou německou pověstí ze 13. století (v předloze odvádí krysař pouze děti, v Krysaři celé město a důvodem mu není nezaplacený dluh za odvedenou práci, ale spíše zklamání v lásce a zklamání ze současného světa => 2 zásadní odlišnosti)
- nejprve vycházela pod názvem Pravdivý příběh (časopis Lumír, ročník 40, 1911–1912
- kniha s názvem Krysař byla vydána poprvé v roce 1915 v edici Zlatokvět (doplněná a upravená)
- inspiroval i Františka Ladislava Čelakovského v básni „Cikánova píšťalka“
- dramatizace od Emila Františka Buriana
- Daniel Landa – muzikál – divadlo TaFantastika (1996)
- dvojCD (1996)
Autor – Viktor Dyk
Život autora
Básník,
prozaik a dramatik, publicista, překladatel
- v mládí jeden z představitelů tzv. generace anarchistických buřičů, později nacionalisticky orientovaný autor
Narodil se v Pšovce u Mělníka. Navštěvoval gymnázium v Praze, jedním z jeho učitelů Alois Jirásek. Dokončil Právnickou fakultu Karlovy Univerzity. Působil jako novinář a spisovatel. K rozhodnutí nevěnovat se právu došel v roce své justiční zkoušky (1905).
Od roku 1907 až do své smrti se podílel na redigování časopisu Lumír. V letech 1910–1914 redigoval také časopis Samostatnost.
Za první světové války se podílel na protirakouském odboji a byl vězněn kvůli své literární činnosti (1916–1917) ve Vídni. Od roku 1918 byl redaktorem Národních listů.
V roce 1911, se stal členem Státoprávně pokrokové. Roku 1918 se podílel na založení Československé národní demokracie. V parlamentních volbách v roce 1920 získal za národní demokracii poslanecké křeslo v Národním shromáždění. V parlamentních volbách v roce 1925 se pak za tuto stranu dostal do senátu. V senátu setrval do své smrti roku 1931.
Byl orientován pravicově a nacionalisticky. Patřil mezi nejvýraznější prvorepublikové odpůrce tzv. hradní politiky, a především jejích tvůrců T. G. Masaryka a Edvarda Beneše. Příležitostně psal do časopisu Vlajka. V roce 1928 se po sedmadvacetileté známosti oženil se spisovatelkou a novinářkou Zdenkou Háskovou.
Zemřel na srdeční mrtvici při koupání v Jaderském moři
Buřičská literatura
- český literární směr přelomu 19. a 20. století
- vystupuje proti hospodářskému růstu a společenskému pohybu
- protispolečenští buřiči vyjadřovali v dílech myšlenky satanismu, dekadence a anarchismu
- vedli bohémský a tulácký způsob života
- dočasně je spojoval časopis Nový kult (1897-1905)
- poezie má charakter osobního prožitku, pohledu na skutečnost, bez iluzí
- do veršů vstupuje hovorový jazyk a motiv moderní civilizace
- antimilitarní se zájmem o sociální otázky
- představitelé – V.Dyk, F.Šrámek, J.Hašek, P.Bezruč, S.K.Neumann, K.Toman …
Další autorova tvorba
- často využíval aforistickou úsečnost, satiru a pravidelný rytmický verš
- díla zpravidla obsahují jasnou pointu, využíval paradoxy
Poezie
„A porta infern“ – ranná subjektivní lyrika
„Milá sedmi loupežníků“ – lyrickoepická balada
„Buřiči“-vrcholí protispolečenský postoj (veršované povídky)
„Satiry a sarkasmy“ – poukazuje na nedostatky české povahy
„Buřiči a smíření“
válečná tetralogie – hlavní myšlenkou je národní samostatnost
„Lehké a těžké kroky“, „Anebo“, „Okno“, „Poslední rok“
Autor/na web přidala: Krištofová Dominika
Děkujeme